M&M - korespondenční seminář a časopis MFF UK

Jak psát článek

Proč články?

V rámci témat se vás snažíme inspirovat, abyste nejen řešili uzavřené úlohy, ale také se zamýšleli nad problémy a kladli si vlastní otázky. Budeme moc rádi, pokud nám výsledky svého bádání pošleš ve formě článku.

Článek ti poskytuje více prostoru k vyjádření ucelené myšlenky než obyčejné řešení. Při jeho psaní se naučíš utřídit a formulovat výsledky svého bádání. Je důležité umět srozumitelně vysvětlit své objevy, neboť sebelepší nápad není užitečný, pokud mu nikdo jiný nerozumí. Ostatní řešitelé se mohou tvým článkem inspirovat a navázat na tvoji práci.

Smyslem článku nicméně nemusí být pouze popsání revolučního objevu. Bádání mohou posunout vpřed i malé krůčky, neboj se tedy do psaní článku pustit i když ti třeba přijde, že jsi nakonec tolik nového neobjevil/a. Kromě toho je důležité i srozumitelné vysvětlení, proč něco nejde či proč experiment nevyšel, občas je třeba prozkoumat i slepé uličky. Ostatní se pak nebudou muset znovu zdržovat zjišťováním, že tudy cesta nevede.

Obsah

Obsahem článku může být tvé řešení některého z problémů zadaných v rámci témat. Pokud se chceš věnovat více problémům zároveň, zvaž, zda je nerozdělit do více článků – dej si pozor, aby jeden článek nemotal páté přes deváté. Kromě řešení zadaných problémů se můžeš v článku věnovat i vlastním otázkám, ať už se týkají některého z témat či nikoliv.

Článek by měl přinášet ostatním řešitelům nové poznatky k vybranému tématu. Právě ostatní řešitelé budou hlavními čtenáři tvého článku, na ně by tedy měla cílit jeho odborná úroveň. Jednoduše, pokud chceš použít nějakou znalost, se kterou se student na střední škole běžně nesetká nebo nebyla zmíněna v tématu, vysvětli ji. Snaž se své objevy popsat jasně a stručně. Článek vůbec nemusí být dlouhý, hlavní je, aby obsahoval všechny důležité informace, se kterými chceš čtenáře seznámit. Vědecký článek není umělecké dílo, neměl by tedy obsahovat květnaté nicneříkající líčení či historky ze života.

Jak má článek vypadat?

Měl by být přehledně strukturován. Nejprve v úvodu představ, čím jsi se zabýval/a. Poslední částí článku by pak měl být závěr, kde shrneš své výsledky a případně navrhneš, jak by se dalo v bádání pokračovat a zmíníš, které otázky zůstávají nezodpovězeny. Samozřejmostí je členění textu na odstavce. Pokud je článek delší, může být vhodné ho rozdělit pomocí podnadpisů.

Co bude hlavním obsahem článku závisí na tom, jaký problém řešíš. Pokud například provádíš experiment, je nutné podrobně popsat nejen výsledky, ale také postup, aby bylo možné jej později zopakovat. Pokud zkoušíš něco teoreticky dokázat či vyvrátit, nezapomeň pečlivě uvést všechny přepoklady, které používáš. Pokud píšeš rešerši, tedy shrnuješ informace nastudované z mnoha různých zdrojů, dej si pozor, ať se držíš tématu a neobjevují se ti v textu informace, které spolu vůbec nesouvisí. Možností, jak může článek vypadat, je mnoho. Zamysli se, jaká forma se bude ve tvém konkrétním případě nejlépe hodit.

Používáš-li při psaní článku nějaké jiné zdroje než vlastní hlavu, nezapomeň je uvést. Snaž se být přiměřeně konkrétní, pokud tedy například používáš delší učebnici, uveď, ve které kapitole se daná informace nachází. Zdroje je dobré uvádět přímo u informací, které jsi z nich čerpal, nejen jako seznam na konci článku. Obvykle se v článku použije jen odkaz, např. „…Jak je uvedeno v [1], můžeme výraz upravit…“ Na konci pak stačí například „[1] Karel Bartuška, Fyzika pro gymnázia – Molekulová fyzika a termika (rok vydání 2005), 3. kapitola“ .

Piš spisovnou češtinou a snaž se vyvarovat překlepů. Článek si po sobě nezapomeň na závěr přečíst, ať v něm nejsou zbytečné, nejen jazykové, chyby.

Inspirace

Pro lepší představu si můžeš prohlédnout články z minulých ročníků:

Korespondenční seminář M&M organizují převážně studenti MFF UK. Organizaci semináře a vydávání časopisu podporuje Jednota českých matematiků a fyziků. S obsahem webu M&M je možné nakládat dle licence Creative Commons Attribution 3.0.